Zločin a trest

Dostojevskij asi musel někoho zabít, jinak nevím jak dokázal takhle přesvědčivě vykreslit psychický stav, člověka, který vraždil. Tahle knížka je skvělá a navíc se s každým přečtením ještě zlepšuje.

Naprosto úžasná kniha, která mě i přes svůj značný rozsah nepustila až do přečtení...bezpochyby patří mezi tu nejlepší klasiku.

Tedy přiznám se že po přečtení cca 1 kapitoly jsem poněkud upadla do deprese a od té doby jsem nějak nenašla odvahu se ke knize znovu vrátit. Možná časem.

pomalu ale jistě jsem se prokousávala až ke konci této knihy, a té doby kterou jsem jí "obětovala" nelituji. Dostojevkij byl buď vrah nebo génius jinak si nedokážu vysvětlit jak by mohl tohle napsat. tahle knížka stojíza přečtení.

Pravdou je, že poprvé mi trvalo měsíc přečíst tuto knihu. Dokladem její kvality však je, že jsem se k ní vrátila a přečetla ji nedávno znova (tentokrát už za týden) a hodlám se k ní v budoucnu zase vrátit.

Kdyby tahle kniha měla 250 stran, teda zhruba polovinu, kdyby autor zkrátil ty nekonečné a často nudné rozhovory, dal bych jí mnohem víc procent. Přesto je zajímavá, přináší dobré příběhy některých postav (nejen Raskolnikova) a má slušný závěr.

Jsem trochu na pochybách, kolik mám této knize dát hodnocení. Opravdu to na mně bylo docela náročné, ale i pře to na mně kniha dost zapůsobila.

Nebýt té nezáživné části, jak pořád leží a blouzní a celkově vzato zdlouhavosti tak bych dal 100% takhle jen 98%. Určitě stojí za přečtení ;)

Povinná četba = OTRAVA!!! No,v tomto případě tato rovnice neplatí. Dílo mě upoutalo hned od první stránky, filosofické pasáže a "samomluva" Raskolnikova mě nijak nenudily, psychika vraha je vykreslená naprosto výtečně. Tahle knížka má proč být tak slavná a uznávaná. Jo, a nejlepší je ten optimistický (dá se říct :D) konec :)

Dokonalost!!!!

Dostojevského Zločin a Trest je typickou ukázkou autorovo práce, naprostý rozkol hlavní postavy, která spíše svým myšlením a zaříkáváním se, než tím syrovým skutkem, vžene do knihy takové nuance s nimiž je krása co by čtenář pracovat, Autor odhazuje zbytečné slupky a ukazuje nahotu povahy takovou jak ji má před očima, nekreslí kudrlinky,ale pořádnou skicu, která se lehce čte pouze s přihlednutím na silné porce dramatu a psychologických tenat. Je to nestárnoucí dílo jako celý Dostojevký.