Krása, přečetl jsem jedním dechem. Možná chvíli trvá objevit kouzlo téhle knížky, ale stojí to za to. McCarty dokáže úžasně vyjádřit lidskou bolest, lásku, zklamání, smrt, přátelství i nádheru přírody. Tohle všechno v románu najdete...ne vychválené a stavěné na odiv, ale vyjádřené neuvěřitelně stručně a přitom uvěřitelně. Jako kdybyste se stali součástí příběhu. Takhle píše Pan Spisovatel, smekám.

Pokud to má být knížka pro děti, tak nemám problém. Jinak ale neuvěřitelně naivní, přeslazené, předvídatelné a zbytečně mentorské. Nic proti filosofii, ale všeho s mírou. Trochu podezírám autora, že dva příběhy do knihy zapletl hlavně proto, že kdyby tam byl jen jeden z nich, mnohem více by šlo poznat, jak je slabý. Tahle kniha mi vážně nesedla, alespoň trochu nadprůměrné hodnocení dám jen proto, že dětem bych ji doporučil.

Zvládl jsem skoro 100 stran a občas se i zasmál. Typická splachovací literatura, čte se to rychle a dobře, ale co z toho. Od dobré knihy čekám víc.

Další vynikající Murakami; pokud se vám líbí ostatní jeho knížky, nezklame ani tato. Na rozdíl od jiných je poněkud akčnější a kromě podrobného popisu vnitřního světa hrdiny se dostane i na svět kolem něj. Ale žádný strach, opět mimořádně depresivní.

Výborně napsané, s překvapující fantazií. Ale zdaleka nejlepší byly ty absurdní prvky, u kterých se mi vybavil Kafka. Vian ale nabízí bohatější děj i barvitější podívanou.

Autor se snaží hlavně šokovat; také zápletka s černochem, který vypadá jako běloch je trochu přitažená za vlasy. Dialogy pěkné, děj takřka nulový (naštěstí hodně krátká knížka). Bohužel s uplývající dobou od vydání to hodně ztrácí na efektu; také chybí to tajemno kolem skutečné identity autora. Nezklamalo, nenadchlo.

Do třetice a opět skvěle! Je úžasné, jak autorka dokáže lehce načrtnout zajímavé postavy, jak zvládne obyčejný příběh udělat úžasně čtivý. Povídky mám možná raději, ale tohle aspoň chvíli vydrží:-)

Gaardera mám rád, ale to neznamená, že budu automaticky obdivovat všechno, co napíše. Opět rozvíjí příběh, který mu jde nejlépe. Netypický hrdina vyprávějící o svých osudech. Kámen úrazu je ale tentokrát v uvěřitelnosti. Hlavní hrdina přeplněný nápady na knížky, je prodává spisovatelům, co tolik nápadů nemají. Ok, nic proti tomu. Gaarder nám ovšem dává nahlédnout jaké příběhy si to hlavní hrdina vymýšlí...no a upřímně, rozhodně to nejsou náměty na žádná veledíla literatury. Navíc budování prodejní sítě je věnována hlavní část knížky a tato pasáž patří jednoznačně k nejnudnější. Jakmile se hlavní hrdina dostane do kontaktu s dalšími lidmi a v knize se objeví víc dialogů a přímé řeči, úroveň jde jednoznačně nahoru. Dalším osobám je ale věnováno prostoru výrazně méně. Navíc si nejsem jistý jak moc mám brát ten závěr, který je jednoznačně přitažený za vlasy. Zkrátka Gaarder už napsal lepší věci...začít od něj s touto knížkou je ale dobrý nápad - lehce pobaví a ty lepší romány budete mít stále před sebou.

Rozhodně to nebylo špatné, ale v povídkách se tolik nerozvine hlavní přednost celého Sandmana - a sice neuvěřitelná fantazie. Jsou to hodně jednoduché příběhy s jednou originální myšlenkou. U Sandmana jsem zvyklí na víc. Pěkné, ale nikoliv úžasné jako obvykle.

Gaimanova fantazie je nevyčerpatelná. Z klasického příběhu o cestě vytřískal vyprávění sršící nápady a fantazií. Celé to má navíc úžasnou atmosféru. I když se určitě nejedná o můj nejoblíbenější sandmanovský příběh, vysoká úroveň zůstává zachována.