Bohužel, ani Dostojevskij nepíše pokaždé dokonale. Na téhle knize mi jednak vadila délka, příběh by se dal vyprávět mnohem úsporněji. Autorovi nevyšly ani postavy, ty kladné se chovají absolutně správně, záporné jak padouchové z šestákových románů. Uvěřitelný je pouze komplikovaný vztah otce a dcery, zbytek postav se chová nelogicky, lépe řečeno autor nedokáže jejich chování udělat hodnověrným. Postavy dělají naprosto podivná rozhodnutí, neustále se někdo hroutí, někdo někoho miluje, ale nemůže s ním být... Dostojevského mám rád, ale tenhle román už si znovu nepřečtu. Nadprůměrnější hodnocení jen za to, že i přes uvedenou kritiku, knížku jsem prostě nedokázal nedočíst.

O kousek lepší než první díl. Příběh i některé vedlejší postavy ale na první část přímo navazují. Tentokrát je to přehlednější a propracovanější současně, nejslabším článkem ale pro mne stále zůstává hlavní postava.

Tahle knížka jasně dokazuje, jak těžké je navázat na Sandmana. Carey se snaží, co může, ale stejně mu to nejde. Mytologie je snad až příliš komplikovaná, Lucifer působí dojmem natolik znuděného chlápka, že to znudí i čtenáře. Postupně ale příběh narůstá a působí čím dál zajímavěji. Kvalit Sandmana nedosáhne ani v nejlepších momentech, to ale málokdo. V rámci comicsu nadprůměrné čtení.

Asi nejvíce bych této knize vytkl její název. O ekonomii to moc není a spousta snah, kdy se autor snaží svoje zajímavé historicko-filosoficko-mytologické vyprávění na ekonomii naroubovat, zůstává neúspěšné. Když vám ale přestane vadit tento nedostatek a chcete se prostě jen něco nového dovědět, nabídne vám to autor velmi přijatelnou formou. Snad jen těch citací mohlo být méně. Opravdu to chvílemi připomíná diplomovou práci.

Přečteno jedním dechem, rozhodně nečekejte žádnou "nudnou klasiku". Dostojevskij vylíčil hráčskou vášeň opravdu úžasně, kniha má mnoho co říct i dnešnímu čtenáři. Děj postupuje velmi rychle kupředu a tentokrát je trochu upřednostněn před psychologií postav. Trochu mě mrzí, že jsem nepochopil hlavní motivaci hrdiny, ale i když mi jeho jednání občas připadalo podivné, Dostojevskij to dokázal napsat tak, že jste to prostě vzali. Skvělé, úžasné, kousek od dokonalosti.

Kniha na mě působila dost podobným dojmem jako film. Na McCarthyho překvapivě akční děj, pořád ale psáno tím jeho super úsporným stylem. Není to špatné, ale v kontextu jeho tvorby je to spíš podprůměrná knížka.

Hemigway asi dobře věděl, proč má strach vydávat některá ze svých pozdějších děl. Rajská zahrada ukazuje, že psát nezapomněl, jen jaksi nemá o čem:-( Většinu příběhu se řeší účes, jak namíchat dobré pití, jídlo a plavání. Přitom hlavní dějová linie o vztahu dvou a posléze tří lidí není vůbec dobře vylíčena a působí naprosto nedůvěryhodně. Smutné i poučné...i legenda může zklamat.

Zajímavá psychoanalýza jednoho člověka...občas ale až příliš tendenční, tj. pro dnešního člověka nesnadno pochopitelné. Ovšem první kapitola je fantastická.

Hlavně první část je naprosto skvělá; pak se mi ale zdá, že příběh nikam nevede a je dost rozvleklý. Postavy jsou až příliš románové. Moc si nejsem jistý, co byl hlavní autorům záměr. Atmosféra románu je ale stejně naprosto nenapodobitelná a člověka nakonec strhne.

Jednoznačně nejperverznější knížka, která se mi dostala do rukou. Přiznávám, vydržel jsem jen 40 stran; na tohle fakt nemám. Rozhodně to nepůsobí napsané špatně, ale na mě moc velká síla.