Z několika důvodů slabší než první díl. Jednak je to "jen" výplň, kde se nic nerozhodlo nadechnutí před finále. Tolkien přidává v první části, která je epičtější a dramatičtější další postavy a čtenář chvílemi nestíhá. Druhá polovina je naopak komornější, tady se ale mohl lépe rozvinout vztah mezi postavami, obzvláště Frodem a Glumem. Pořád považuji za chybu, že příběhy rozpadlého společenstva jsou vyprávěny odděleně, vyprávění by při střídání kapitol získalo větší dynamiku. Takhle ale více vynikne autorova zručnost - píše dobře jak v první, tak druhé polovině i když jsou tak odlišné.

Už je dávno, co jsem tuhle knížku a celou trilogii četl poprvé...po letech jsem se vrátil a trochu se bál, že už to nebude ono. Naštěstí jsem se bál zbytečně. Společenstvo je pořád stejně skvělé. Celou dobu přemýšlím, jak to Tolkien dokázal a přišel jsem na tohle: ATMOSFERA - prostě máte dojem, že čtete vyprávění kronikáře a ne spisovatele. Tolkien se drží zásady, že méně je někdy více a nesnaží se přehnaně ohromovat...a stejně dosáhne toho, že z přízraků jde děs, Gandalf je mocný, elfové vznešení. Celý svět má fantasticky promyšlený (názvy míst ve vícero jazycích, staré báje)a to napomáhá k realističnosti. Vyprávění je současně poutavé i když plyne velmi pozvolna. Postavy jsou možná trochu jednoduché, více poloh ukáže jen Frodo, Aragorn a snad Gandalf. Ostatní neměli moc času se ukázat. Knížka je fascinující možná díky tomu, že i když víte, že je to celé pohádka, jedná se o natolik promyšlenou věc, že působí velice uvěřitelně. Nestalo se tohle náhodou někdy?

Naprosto vynikající, zábavné. Perfektně vystižené charaktery; hlavní hrdina je magor, který nemá v literatuře obdoby:-)) A ostatní postavy jsou taky unikátní. Příběh je možná trochu překombinovaný, ale u satirického románu se to dá odpustit.

Od knihy jsem hodně čekal, většinou mě ale zklamala. Ano, má zajímavý příběh a výborně se čte. Nedostatků je ale taky požehnaně. Z logiky vyprávění nejvíce bije do očí rozpor mezi tím v jaké se ti lidé ocitli situaci a poetickým duchem vyprávění, kterým to Merle popisuje. Místo toho, aby čtenář cítil lítost, převládá spíše závist. Ti si ale žijí, jak jsou schopní, jak jsou samostatní, jak jim všechno vychází. Ufff, proto myslím dochází ke srovnání s Kulhánkem, který je v tomto mnohem uvěřitelnější.
Ještě více mě ale štval hlavní hrdina. Mirek Dušín se evidentně odstěhoval do Francie. Dobře, přeháním, ale schopnost hlavního hrdiny během mžiku naprosto správně odhadnout každého člověka, správně se rozhodovat, přiklánět si lidi na svou stranu..bleee. Nebylo by zajímavější občas trochu přitlačit na pilu a hlavním hrdinům tak nenadržovat? Příběh pěkný, jako příběh apokalypsy ale neobstojí.

Bezesporu zajímavé. Jak formou (hrdinové si vyměňují vzkazy), tak obsahem. Oz dokázal, aby mu čtenář uvěřil, že rozpad toho manželství musel být opravdu pekelný. Výborně zvládá vykreslit citový svět svých hrdinů, vytváří z nich živoucí, uvěřitelné postavy. Forma dopisů většinou funguje, přinejmenším je člověk v prvních řádcích vždy napnutý, kdo vlastně píše (vidíme nadepsaného pouze příjemce). Párkrát ale není formát dopisů nejšťastnější, hlavně v případech, kdy jedna postava líčí té druhé co před nedávnem společně zažili...tady je cítit, že ten dopis směřuje spíše na čtenáře knihy.

Pokud se chcete o matematice něco dovědět a vaše znalosti končí někdy na začátku střední školy, je pro vás knížka moc složitá. Kdo se matematice věnuje, tomu asi bude připadat málo podrobná. Tak nevím, některé části jsou zajímavé, ale jakmile se začalo počítat a dokazovat, přestal jsem chápat:-((

Velice, velice čtivé a přitom nepodbízivé. Autorka se sice občas nechá unést a je těžké sledovat niť jejich myšlenek (nakolik za to může český překlad nedokážu odhadnout), ale pokud se drží příběhu a motivací hrdinů dá se jen těžko uvěřit, že tohle je její prvotina.

Vysoké hodnocení nedávám ani tak za literární kvalitu dílu, jako spíše pro upozornění, že tohle by si měl přečíst každý! Povinně!! Autorka nelíčí své zážitky chronologicky, občas se nechá unést myšlenkami úplně jinam, ale její prosté, nepatetické líčení, jak soudruzi nakládali s nepohodlnými lidmi je mrazivé. Tohle se tu dělo, a není to zas tak dávno. Nečekejte hrdinný odboj, pekelné záporáky a přátelství až za hrob. Tohle je život. Neskutečně krutej život.

Zajímavý román, zajímavá myšlenka...ale stejně jsem se celou dobu nemohl ubránit tomu, že čtu jen Verneovku se šílenějším příběhem. Forma se tentokrát naprosto míjí z obsahem. Pokud chtěl autor varovat před budoucností, nevím, jestli zvolil dobrý způsob. Byl jsem maximálně zvědavý, rozhodně ne zděšený. Na literární kvality 1984 to nemá ani v nejmenším, 451 stupňů Fahrenheita je taky o pořádný kus lepší knížka. Z tohoto šel udělat o mnoho lepší román!

Takto si představuji populárně-naučnou knížku. Napsáno zajímavě a současně pochopitelně, takřka na každé stránce najdete spoustu dalších zajímavých informací.