Ďáblovo plémě
Ďáblovo plémě, poslední díl volné historické trilogie o Jindřichu II. a Eleonoře Akvitánské (A všichni svatí spali; Král a vévodkyně), je nadčasovým příběhem boje o moc, ctižádosti, lásky a zrady. Plantagenetové vybudovali říši, jaké nebylo ve středověké Evropě rovno. Úskočná a nemilosrdná politika jako by dávala za pravdu jejich nepřátelům, kteří tvrdili, že Anjouovci jsou ďáblovo plémě, potomci Luciferovy dcery Meluzíny.
Rozkol v panovnické rodině, střet otce a synů, ale i nevyhlášená válka krále a královny, uvrhly velkou část Evropy do války. Na stránkách románu Ďáblovo plémě ožívá barvitě vylíčený svět raný středověk: řinčí zbraně, šustí brokát, spřádají se intriky. Richard Lví srdce nebyl jen hrdinný rytíř, ale i nevděčný syn. Eleonora Akvitánská, jejíž jméno je i po staletích symbolem ženské krásy, dokázala být nesmiřitelný a nelítostný protivník. Sharon Penmanová již v předchozích dílech prokázala, že dokáže vzkřísit dávno zaniklý svět v jeho syrové kráse, aniž by se ve jménu čtivosti dopouštěla plošných zjednodušení postav nebo událostí.