Domy radosti, cesty smutku
Nebyl to však stesk, který by se dal vyléčit pouhým návratem někam a objetím, byl to temný a neutěšitelný druh stesku po promarněném čase, po tom, co jsme neudělali, co jsme neuměli docenit a dostatečně prožít, co nám navždy uniklo, když jsme byli rozptýleni věcmi nekonečně méně důležitými.