Místo
Dvě vyprávění zachycují příběh života autorčiných rodičů.
Je to svědectví o prostředí tzv. nižších vrstev francouzské společnosti. Líčí hmotné podmínky rodiny, postavení živnostníků a otcovo úsilí zařadit se do společnosti, obstát v očích lidí. Klidné, hodnotící líčení s nostalgickým odstupem. Druhá novela vypráví o matce, zařazuje ji do společenského kontextu, je však niternější a osobnější. Oba texty se vzájemně doplňují a prolínají a tvoří obraz rodiny v širších společenských souvislostech 20. stol.