Život na nástupišti
Děj románu je zasazen do snové krajiny na pomezí lesa a močálu, kde se na opuštěném nádraží, kam dávno přestaly jezdit vlaky, setkávají dva neznámí, muž a žena. Nacházejí tu útočiště před absurdním světem zvůle a násilí. při marném čekání na vlak skládají účty z vlastního konformismu a chystají se k osudovému kroku. Hrdinovy vzpomínky na nedávnou minulost, pojímanou groteskně, ba příznačně, se prolínají s reminiscencemi výstřelků Francouzské revoluce a neskutečnou atmosférou nedalekých bažin, kde se jako přeludy zjevují nepochopitelně krutí lidé.
Kniha je vášnivou obhajobou lidské individuality a odmítnutím uniformity a konformního chování. Když v roce 1981 vyšla v Rumunsku poprvé, kritika ji srovnávala mj. s díly Kafkovými a Camusovými. Od té doby román neztratil nic na své aktuálnosti a dodnes patří k nejčtenějším dílům moderní rumunské prózy.