Rozprava o vyprávění
Dnes již klasické dílo francouzské naratologie, v němž G. Genette, těžící ze strukturalistického myšlení, prozkoumává zejména na podkladě Proustova Hledání ztraceného času vztahy mezi příběhem, narativním textem a aktem vyprávěním; rozpracovává základní kategorie teorie vyprávění, jako např. čas (zabývá se relacemi času příběhu a času vyprávění co do posloupnosti, rychlosti a frekvence), fokalizace, vypravěč, fikční adresát apod.