Jarka, to je bůh člověk
Karlovarský prozaik se navrací do Carpe diem svou celkově třetí knihou, kterou časově opět zasadil do poloviny osmdesátých let minulého století. Třicátník Honza potkává v ulicích lázeňského města svou osudovou lásku, zároveň se ale nedokáže odtrhnout od hospodské party kamarádů a také od nových přátel, s nimiž navštěvuje odpolední a noční dýchánky u svérázné bábinky Naděnky. Ta se ráda obklopuje mladými lidmi a mejdany tak vzpomíná na prvorepublikové večírky. Kulisy čtivého příběhu o velké, leč nenaplněné lásce tvoří doba gorbačovské přestavby, která se do zmrtvělého Československa - natož do malého českého města - dostává notně pomalu.